Na Löbejün jsme přijeli už v pátek večer, ale potápění bylo v plánu až na sobotu a neděli. V pátek večer jsme jen "rozložili základní tábor" a užívali si pohodičku u grilu a pívka. Celkem jsou na této lokalitě tři lomy s velmi dobrou viditelností, proto jsme se sem vypravili na celý víkend. Na jedničce jsme v sobotu začínali a v neděli také končili. Původně byl v plánu v neděli ještě ponor na dvojce, ale ten nám špatné počasí překazilo.

Po vydařené páteční noci u Standy ve sklípku jsme se vypravili na vyhlášenou slovenskou potápěčskou lokalitu "Senec - Guláška". Okolo poledního jsme byli na místě, postavili jsme stany a začali se strojit na ponor. Vedro bylo přímo úmorné a stín nikde žádný, takže při strojení jsme se pravidelně osvěžovali v chladné vodě, která měla 25 stupňů! Teprve tady jsem úplně docenil, že jsem sucháč nechal doma a po dlouhé době vytáhl mokráč.

Po dlouhé době jsem se dostal na naší domácí lokalitě k normálnímu ponoru (předtím samé kurzy). Voda se začíná celkem slušně čistit, takže bylo většinou vidět nějaké 2-3 metry. Na Jirkovo přání jsme se šli nejdříve prohlédnout vrak minibusu a pak pokračovali okolo stěny. Bohužel jsme nepotkali žádnou větší rybu, jen několik okounů, raků a spousty škeblí, z nichž některé byly pěkně vyrovnané v řadě. Doufejme, že se voda bude i nadále zlepšovat a začátkem srpna by mohlo být vidět okolo 5-ti metrů tak jako v minulých letech.

Letos jsme se rozhodli vyzkoušet i Hallstättersee, i když nás od toho odrazovali, že prý zde není moc dobrá viditelnost. Zvolili jsme lokalitu Bus, kde jsme si chtěli prohlédnout vraky dvou minibusů. Po zanoření jsme zjistili, že neměli tak docela pravdu. Viditelnost ne že by nebyla moc dobrá, byla skoro příšerná... Vidět bylo maximálně na 2 metry a všude bylo plno bahna, které se vířilo snad už pouhým pohledem. Strávili jsme skoro 20 minut ve skoro 30-ti metrové hloubce a kromě bahna a jednoho malého mníka jsme neviděli nic, busy jsme prostě nenašli...