Výprava na Severní Sulawesi byla určitě tou nejnáročnější, kterou jsem kdy dělal. A proč? No z důvodu Covidu, původně jsme sem totiž měli odletět 1.4.2020 a 14 dní před naším odletem se vše zavřelo. Nikdo nevěděl jak dlouho to bude trvat a co se bude dít dál. Měl jsem tenkrát jen pár dnů na to, abych přeplánoval termín výpravy, aby nám nepropadly letenky a zaplacené zálohy (což bylo za celou expedici okolo 1 milionu korun). Podařilo se to vše bez ztráty koruny přesunout a hned jsme se všichni naivně těšili, jak sem na podzim 2020 vyrazíme. Na podzim jsem se tedy musel znovu pustit do složitých vyjednávání o vrácení peněz s leteckými společnostmi a resortem. I když to nějakou dobu trvalo, tak se mi podařil přímo husarský kousek a dostali jsme peníze zpět nejen za mezinárodní letenky, ale i za vnitrostátní indonéské letenky, které se kupovaly přímo v Indonésii. Na resortech v Indonésii jsme se domluvili, že si ponechají námi zaplacené zálohy do doby, než budeme moci přijet do země a že nám zároveň nechají ceny za služby, které byly, když jsme výpravu objednávali a platili zálohy. To se nakonec ukázalo jako velká výhoda, sice jsme na vycestování na Severní Sulawesi čekali 2,5 roku, ale po znovuotevření se vše v Indonésii zdražilo o cca 50%, což se tedy naší výpravy z velké části netýkalo.