Mokrýšov 18.8.2018

Z Morkýšova přišla zpráva o velmi slušné viditelnosti a tak jsme se sem v sobotu vypravili. Potápět jsme tu nebyli již dlouhé tři roky a tak jsem se těšil nejen na ponor, ale samozřejmě i na setkání s Milošem a Janou, které je vždycky víc než příjemné.

Když dorazíme na místo, tak už jsou ve vodě čtyři potápěči, kteří už pomalu končí ponor a tak se dozvídáme, že nahoře je viditelnost fakt velmi slušná, prý okolo čtyř metrů. Takže rychle nastrojit a vzhůru, tedy spíše dolů, na první ponor. Ten celý trávíme v hloubce do pěti metrů a věnujeme se hlavně rybám, obeplaveme celý lom a potkáme několik pěkných karasů, kaprů, štik a samozřejmě také bělic a několik velkých škeblí.

Po prvním ponoru dáváme polévku a sekanou z Janiny kuchyně a jako vždy to tu chutná báječně. Krátce pokecáme a vyměníme pár zkušeností s ostatními potápěči a já si pak jdu dát ještě druhý solo ponor. Chtěl jsem hlavně nafotit bílého sumce, ale ten se mi prostě rozhodl dneska neukázat a to jsem byl jeho místečko okouknout hned třikrát. Zato ale karasi dnes měli náladu se fotit a pár jejich fotek se celkem povedlo. Do focení byli dokonce tak žhaví, že si takhle chci v klidu fotit odpočívající štiku a najednou mi do záběru jeden z karasů vleze, tedy vpluje. Samozřejmě jsem nemohl vynechat ani nafocení místních military atrakcí.

Takhle dobrou viditelnost jsem na Mokrýšově ještě nezažil, místy to odhaduji dokonce až na šest metrů, je vidět že se Miloš o vodu dobře stará. Takže pokud jste na Mokrýšově ještě nebyli, tak teď je ideální příležitost si tam udělat výlet.