Thajsko 2025

Po roce a půl jsme opět vyrazili do Thajska, kromě krásného potápění nás sem samozřejmě láká i místní vyhlášené jídlo. V sobotu 8. listopadu se nás na pražském letišti sešlo 20 osob a vyrazili jsme na cestu. I tentokrát padla volba letecké společnosti na Qatar Airways a jelikož jsme letenky kupovali s dostatečným předstihem, tak jsme je pořídili za super cenu pod 20 tisíc. Tentokrát jsme z Prahy do Doha letěli Airbusem A330-300, tam jsme měli na přestup dostatek času a tak jsme si mohli prohlédnout toto krásné nové letiště, které je od naší minulé cesty již dostavěné. Čekání na druhý let si také mnozí z nás zpříjemnili návštěvou letištního salonku. Dál na Phuket jsme pak pokračovali Boeingem 777-300ER. Lety byly bezproblémové a musím Qatar Airways pochválit, jelikož již na palubě mají v nabídce i rum. ;-)

Po poledni jsme přistáli na Phuketu, kde nás čekalo poměrně nepříjemné překvapení v podobě extra dlouhé fronty u emigrační kontroly. Thajsko nově zavedlo povinný digitální příjezdový formulář, který musí každý turista před cestou vyplnit, ale v praxi to vypadá, že to vpuštění turistů do země spíše zdržuje. Ale takovéhle věci k cestování bohužel také patří. Objednané soukromé mikrobusy nás pak odvezli do hotelu Ibis u jedné z nejhezčích pláží na Phuketu u Kata Beach. A jelikož jsme pro letošní výpravu program trošku otočili, tak se tento hotel s pěkným bazénem stal naším domovem na 5 nocí.

Po krátkém osvěžení a zrelaxování jsme samozřejmě vyrazili do okolních ulic na jídlo a drinky. Hned kousek od hotelu je vyhlášená Walking Street, která nabízí nepřeberné množství stánků se street foodem a nápoji. A výběr je zde obrovský od čerstvých ryb a mořských plodů, přes masa snad ze všech možných zvířat (vepřové, hovězí, kuřecí, kachní, krokodýlí,…), polévky, nudle, knedlíčky a samozřejmě i množství zeleniny a ovoce, tak i po trošku netradiční věci jako červy, kobylky, žáby či štíři. Prostě každý si zde přišel na své a většina z nás ochutnávala i ta netradiční jídla. Několik stánků bylo tentokrát už i přímo před naším hotelem a jeden i s dobrými míchanými nápoji, takže zde jsme večery pravidelně zakončovali. No a samozřejmě jsme nemohli vynechat ani tradiční thajské masáže, které zde jsou doslova na každém rohu a jsou samozřejmě skvělé.

První celý pobytový den jsme měli ještě odpočinkový bez potápění a vyrazili jsme na prohlídku nejzajímavějších míst Phuketu. Nejdříve jsme vyrazili ke 45 metrů vysoké soše Big Buddha, která byla postavena na vrcholku jednoho kopce. V minulém roce zde však bohužel došlo k velkému půdnímu sesuvu, který zabil i několik lidí a tudíž je nyní přístup přímo k soše uzavřen. Prohlédli jsme si ji tedy alespoň z nedalekého parkoviště, odkud je i krásný výhled na velkou část Phuketu a to za dohledu všudypřítomných opic. Je tedy potřeba si dávat pozor na svoje osobní věci, které opice rádi kradou. Další zastávkou byl buddhistický chrámový komplex Wat Chalong, kde je v jednom z chrámů k vidění i úlomek Buddhovy kosti. A nevynechali jsme ani prohlídku starého Phuketu, kde je spousta krámků se suvenýry.

Třetí den jsme už začali s potápěním. Ráno nás vždy vyzvedly mikrobusy na hotelu a odvezli nás do přístavu, kde jsme se nalodili na potápěčskou loď a vyrazili na moře. Měli jsme zde celkem tři potápěčské dny a celkem 8 ponorů. Na lokality se z přístavu v Phuketu jezdí poměrně daleko, někdy to je i víc než 2 hodiny plavby. To je hlavně z důvodu, že přímo v okolí Phuketu je moře hodně znečištěné a viditelnost slabá. Někdy jsme se tedy zpět vraceli až za tmy, ale stálo to za to. I tady jsme toho pod vodou viděli poměrně hodně. Na prvním místě bych zmínil asi mnoho druhů mých oblíbených nahožábrých plžů, dále pak poměrně velká hejna ryb, ale také třeba murény, strašky, ropušnice, langusty, mořské hady nebo třeba také netradiční druh klauna (tomato anemonefish). Já osobně jsem měl asi největší radost z Bamboo sharků (žralůček skvrnitý), při minulé návštěvě jsme tento druh žraloka neviděli, ale tentokrát jsme jich při jednom ponoru viděli hned několik. Všichni se skrývali pod kameny, ale pár dokumentačních fotek se povedlo udělat. Někteří účastníci měli dokonce štěstí i na mořského koníka. I na palubě lodi o nás bylo dobře postaráno. Mezi ponory i po nich bylo vždy co k zakousnutí, podávala se zde tradiční thajská jídla, ale také čerstvé ovoce, sladké pečivo a samozřejmě čaj, káva, voda i perlivé nápoje. No a my jako správní Češi jsme si to vytunili i plechovkovým pivem, které se nám během dne v chladících boxech krásně vychladilo a po ponorech přišlo k chuti.

Po třech dnech potápění v okolí Phuketu jsme vyrazili na sever do Khao Lak, odkud nám večer vyrážela safari loď na potápění v Andamanském moři. To jsme spojili s celodenním výletem a cestou se zastavili v zátoce Phang Nga Bay, která je plná vápencových ostrovů zvaných mogoty, mezi kterými jsme projížděli na lodích. Tím nejznámějším ostrovem je určitě James Bond Island, kde se natáčela bondovka „Muž se zlatou zbraní“, kde jsme měli asi hodinovou zastávku. Cestou z ostrova jsme se ještě zastavili na oběd v plovoucí restauraci u mořských cikánů, kde opět podávají tradiční thajská jídla a každý si může nabrat co hrdlo ráčí. Navečer jsme dorazili do dive centra v Khao Lak, kde už na nás čekala naše zavazadla a potápěčské vybavení. Po večeři ještě na pevnině jsme vyrazili do přístavu, nalodili se a za doprovodu malého ohňostroje vyrazili na noční přeplavbu na Richelieu Rock.

Naším domovem se na pět dní a nocí stala dřevěná safari loď Dolphin Queen. Ta kromě personálu pojme až 20 potápěčů, kteří jsou ubytovaní ve dvou nebo čtyřlůžkových kajutách. Ty jsou sice o něco menší a bez sociálního zařízení (to je společné pro všechny), než na safari lodích, které znáte třeba z Egypta, ale o to víc má celá loď takovou rodinnou atmosféru. No a i tady samozřejmě skvěle vaří, dvě thajské kuchařky mají k dispozici jen takovou malou kuchyňku, ale dokážou v ní vytvořit doslova zázraky. Loď má i horní sluneční palubu, která je částečně stíněná, takže se na ní mezi ponory příjemně relaxuje a pochrupuje.

Program potápěčského safari jsme nakonec otočili. V následujících dnech se totiž očekávaly větší vlny a Richelieu Rock, který byl původně v plánu až na poslední dny jako zlatý hřeb výpravy, jsme dělali hned první den, jelikož je de facto na otevřeném moři bez možnosti chránit se před vlnami někde v závětří. No a byla to opravdu potápěčská paráda, prostě rybí polévka. Okolo nás ve vodě proplouvala obří hejna kranasů, cejnovek a dalších ryb. Viděli jsme zde ale také pár opravdu velkých kaniců, několik druhů murén včetně murény nosaté, a kdo dobře koukal, mohl ve štěrbinách vidět různé druhy krevet. Dva dny před námi tu viděli dokonce i velrybího žraloka, my jsme na něj ale bohužel štěstí neměli. Přesto bylo potápění na Richelieu Rock nezapomenutelným zážitkem.

Další den jsme se přesunuli na Surinské ostrovy, kde toho pod vodou bylo k vidění také hodně. Podařilo se nám najít například nahožábrého plže kterému se říká „pikatchu“, několik dalších druhů nahožábrých, různé krevety, několik druhů pipefish. Z větších živočichů pak třeba langusty, karety nebo velká hejna barakud. A podívali jsme se i na „pevninu“, kde jsme si nakoupili nějaké ty suvenýry. Pak následoval přesun dál na jih na Similanské ostrovy. Tady pod vodou určitě stojí za zmínku obrovské sudové houby či mega mořský had, kterého jsme potkali na závěr posledního ponoru. Ten měl hodně přes dva metry a v průměru byl skoro jak hasičská hadice, tak obrovského jsem ještě v životě neviděl. A i tady jsme se koukli na pevninu, na ostrov s obřím kamenem na skále, který vypadá, že musí každým okamžikem spadnout. Zde jsme potkali i několik varanů. Pět dnů na lodi uplynulo jako voda a ti nejpilnější z nás zde udělali 18 ponorů včetně dvou nočních. Podvodní fotografie najdete zde.

Po vylodění jsme zůstali v Khao Lak ještě přes noc. Volný čas jsme opět využili k ochutnávání místní gastronomie, dávali jsme si zde třeba velké smažené tygří krevety. Někteří si také nechávali svá ponory zmožená těla zrelaxovat na thajských masážích. Ráno jsme opět naložili věci do přistavených aut a krátce se zastavili v dive centru, kde jako dárek za účast na tomto safari každý účastník dostal termosku s logem báze a většina lidí si samozřejmě pořídila i potápěčské tričko, které bude tuto výpravu dlouho připomínat. Následně jsme pak vyrazili zpět na Phuket, kde nás ještě čekaly tři dny suchozemského dobrodružství.

To první nás čekalo hned při cestě zpět. Stejně jako loni jsme se zastavili na sloní ekofarmě, zde mají na zasloužilý odpočinek několik samic slona indického. Tito sloni většinou celý život tvrdě pracovali v lesích, kde stahovali pokácené dřevo. No a tady se za podpory turistů dočkávají zasloužilého odpočinku. Strávili jsme zde přes tři hodiny, kdy jsme nejdříve slony krmili banány a trávou a následně jsme jim zpestřili jídelníček vitamínovými koulemi, které jsme vlastnoručně vyrobili. Následovala bahenní lázeň a pak společné koupání se slony, kdy jsme jim také udělali masáž za pomoci rýžáků. Na závěr nás ještě čekalo kulinářské okénko, kdy pro nás byly připraveny čtyři pánve a ingredience na výrobu Pad Thai. Zajímavé bylo, že ke všem čtyřem sporákům se postavili muži a myslím, že výsledek se jim víc než povedl.

Na poslední dny jsme měli zarezervováno ubytování v hotelu u další z vyhlášených pláží na Phuketu na Patong Beach. Měli jsme štěstí a přímo před hotelem podél pláže se opět konal street food festival. A i tady měli k jídlu vše, na co by si člověk pomyslel a někdy dokonce ani nepomyslel. Je tu hned několik stánků s hmyzem k jídlu. Loni mi nebylo dobře a tak jsem neochutnal, ale letos jsem se do toho již pustil a musím říct, že to nechutnalo vůbec špatně. Navštívili jsme i vyhlášenou Patong Street, která je plná barů a holek kroutících se u tyčí. A vlastně nejen holek, je mi až s podivem co se někomu může líbit, ale jak se říká „Proti gustu žádný dišputát“.

Další den jsme měli v plánu výlet rychlou lodí na Phi Phi, ale počasí a velké vlny na moři nám ho znemožnily. Na rychlo jsme tedy začali vymýšlet jiný program a nakonec vyrazili do Tiger Kingdom. To je vlastně něco mezi zoo a chovatelskou stanicí tygrů, která je financována hlavně ze vstupného od turistů. To není vůbec malé, ale za to se zde návštěvníci setkají s tygry tváří v tvář a to bez mříží. Má to ale svá pevná a striktní pravidla, aby zvířata byla v bezpečí a bez stresu. A tygři zde rozhodně nijak netrpí, nejsou jim vytrhávány zuby ani drápy a ani nejsou pod sedativy, jak se mnohdy tvrdí. Prostě jsou jen od mala vychováváni v přítomnosti člověka a jsou tedy na lidi zvyklí. Dozvěděli jsme se tady také spoustu informací o tygrech bengálských a strávili s nimi několik minut v bezprostřední blízkosti. Rozhodně velmi zajímavý a silný zážitek.

Poslední den před nočním odletem jsme už jen relaxovali a nakupovali dárky domů. Cesta zpět s Qatar Airways proběhla opět bez problémů a čekalo nás i jedno malé pozitivní překvapení. Na lince Doha – Praha totiž byl místo standardního Airbusu A330 mimořádně nasazen Airbus A350-900, takže jsme si užili dlouhý let v tomto moderním a velmi tichém letadle. Další výpravu do Thajska máme naplánovanou na leden 2027, takže pokud byste se k nám chtěli přidat, tak detaily najdete zde.

Díky všem za účast na této výpravě a těším se na další společné vydařené akce! ;-)