Mokrýšov 27.-28.7.2019

Zhruba po roce jsme opět vyrazili potápět na Mokrýšov, tentokrát rovnou na celý víkend. Loni jsme tu chytili perfektní viditelnost a podařilo se udělat několik slušných fotek, tak jsme letos doufali v podobný výsledek. Na lomu jsme prakticky sami, kromě nás jsou tu jen další tři potápěči, takže máme celý lom skoro sami pro sebe.

Voda je o něco horší než loni, ale do hloubky šesti metrů to celkem jde, hlouběji už je však „neviditelnost“. Všechny ponory tedy směřujeme do malé hloubky a koukáme po rybách. Potkáváme několik štik, je jich tu však méně než v minulých letech. Radost mi dělá hlavně jedno malé štíhle, které se oba dny drží na stejném místě a postupně mě k sobě pouští blíž a blíž. Při posledním ponoru ho však nemůžu najít a když už chci z toho místa odplavat, tak mi najednou najede přímo před objektiv. Jako by mi štička chtěla říct: „Hele kam jdeš, jsem tady“, je to prostě taková malá modelka. Potkáváme samozřejmě i spoustu bílých ryb: karase, plotice, kapry a spoustu slunek, až to chvílemi vypadá jako kdybychom ještě byli v JAR na sardinkovém runu. Na chvíli se nám ukáže i bílý sumec papež, ale bohužel nemá náladu se fotit a dovoluje mi pouze tři fotky.

Za víkend jsme dali celkem tři ponory a samozřejmě to proložili pořádným grilováním, no a jako zpestření mezi ponory jsme tu měli i seskok parašutistů přímo na vodní hladinu.