Hřiměždice 31.12.2020

Na silvestrovský ponor jsme původně vyrazili na Velkou Ameriku, kde byla soukroumá akce pouze pro zvané potápěče. Bohužel se ale i mezi potápěči našla nějaká „dobrá“ duše, která akci práskla Policii a tak vzhledem k tomu, že PES je v 5 stupni, tak byla akce Policií „rozehnána“. Když už jsme ale vyrazili na ponor, tak to přece nevzdáme, rozhodli jsme se tedy vydat na nedaleké Hřiměždice. Obávali jsme se, aby podobný nápad nemělo spousta dalších potápěčů, ale po příjezdu jsme tu sami. Lom je celý pod ledem, ale jeho síla jen jen asi půl centimetru, takže půjde v pohodě prorazit. Za chvíli na lom přijíždí ještě David, kterého jsem už léta neviděl, takže krátce pokecáme a hurá do vody.

Viditelnost je celkem služná, odhaduji to na 4 až 6 metrů a vidět je pěkně i u dna. Dáváme si kolečko kolem lomu a doufáme, že u konstrukce bude zase štika jako loni, ale bohužel ne. Milda ji sice na chvilku zahlédl, ale fotit se nechtěla. Takže z ryb jsem tentokrát viděl jen okouny. David měl větší štěstí a při ponoru zahlédl i jednoho tolstolobika. I když se letos opět z důvodu covidu nekonaly skoky do vody, tak stejně něco málo nalézáme a to dvoje sluneční brýle a padesátikorunu. :-) Trošku se snažím fotit skrze led, ale není moc čirý, takže je to spíše focení ledu, než krajiny nad ním.

Nakonec to byla fajn hodinka pod ledem, vlastně první podledový ponor této sezóny a zároveň poslední ponor v tomto roce. Příští rok snad bude na potápění bohatší než ten letošní a tak tomu půjdeme hned trošku naproti a domlouváme se, že hned první víkend si dáme ponor u nás na Jesenným.