Borek 28.10.2021

Pavel ve Španělsku vytopil foťák a nějak se nám nepodařilo zjistit, kudy tam nateklo. Před odjezdem do Ománu jsme to tedy potřebovali vyzkoušet v nějaké větší hloubce. A tak jsme na státní svátek vyrazili na Borek. Vzhledem k pěknému počasí jsme předpokládali, že zde bude spousta potápěčů, ale po příjezdu zjišťujeme, že opak je pravdou. Je tu jen pět dalších potápěčů a tři už lezou z vody včetně Radka. Viditelnost je prý perfektní, tedy alespoň do hloubky 15 metrů, pak se to prý horší.

Bereme to od brány ke kajtenu a pak chceme k Varťasu. Nahoře je vidět fakt slušně, odhaduji to tak okolo 10-ti metrů, ale ve vodě je spousta částic, které komplikují focení. Cestou dolu na plato se to pod 15ti metry začíná rapidně zhoršovat a od 18ti metrů není vidět skoro nic. Což je krásně poznat z fotky jízdního kola, do kterého jsem jen náhodou narazil. Vystoupáváme tedy malinko výše a po chvíli připlouváme ke Stejskalníku, ten je vidět od horní poloviny, spodek je v neviditelnosti. Bereme to tedy do lesa, kde potkáváme asi pět velkých štik a nakonec i sumce schovaného ve větvích. Fotky se mi ale tentokrát nějak nepovedly, prostě mi to dneska nefotilo.

Do kejsu Pavlovi nenateklo, ale nějaká kapička se tam objevila, těžko říct zda to byla jen zkondenzovaná vlhkost, nebo jestli tam někudy malinko teče. Takže v Ománu bude ještě jeden test, než se do kejsu dá foťák. Snad to bude v pohodě a všem se nám podaří v Ománu pěkně nafotit žraloky.